Nejčastěji zastoupené vápenné schránky, tvořící sedimenty v oblasti maltského souostroví. A – Globigerina – jednobuněčný organismus z řádu dírkonožců (Foraminifera). Vyskytovaly se již v paleozoiku (prvohory). Jejich schránky vytvářely po miliony let součást mořských sedimentů. Biogenní bahno se rozlišuje na karbonátové s obsahem uhličitanů a silikátové, obsahující křemík. Schránky globigeriny jsou tvořeny uhličitanem vápenatým. Na maltském souostroví tvoří kalcitové vrstvy sedimentů. B – Nummuliti byly hojní v mediteránní oblasti v období eocénu (starší třetihory – před 65 až 35 miliony let). Schránky tvořené uhličitanem vápenatým byly mnohakomůrkové a spirálovitě točené čočkovitého tvaru. V karbonu, permu a dále v pozdní křídě a raném terciéru existovaly obří formy o průměru až několika centimetrů. Povrch ostrova Malty, Comina a Goza je budován usazeninami třetihorního (miocenního) stáří. Ploché uložení vrstev ukazuje, že nepatří k horským řetězcům Apenin, tedy Sicílii a Itálii. Maltské souostroví je součástí „Apulijské platformy“, ležící převážně pod Adriatickým mořem a je výběžkem staré africké platformy. Malta a přilehlé ostrovy patří tedy tektonicky i geologicky k Africe. Nejstarší sedimenty patří triasu a jsou tvořeny dolomity a ve svrchní části i vápenci. Jejich mocnost dosahuje 2 až 5 tisíc metrů. Nad nimi se nachází přes 1000 metrů jurských jílů, slínů a vápenců a pak 450 metrů křídových slínitých vápenců. Na povrchu ostrovů vystupují třetihorní vrstvy písčitých vápenců a vápenců se složkami slínů. Vápnité pískovce – kalcity, s vrstvami 30 až 50 metrů tvoří nejdůležitější stavební materiál na Maltě. Jsou měkké, lehce opracovatelné. Používají se na stavební účely a také na pálení vápna. Materiály poskytl Geologický ústav Praha. |
|
Velikost:
Datum vytvoření:
EXIF:
GPS: |
70 KB
3.11.2013
|
